Zavlažování rajčat – jak správně zalévat rajčata

Rajčata patří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Správně nastavená závlaha je důležitá pro jejich zdravý růst, bohatou úrodu a kvalitní plody. Díky moderním zavlažovacím systémům lze rajčata efektivně pěstovat na zahradě i ve skleníku.

Rajčata se nejčastěji pěstují dvěma způsoby:

• pěstování na zahradě a ve volné půdě
• pěstování ve skleníku

Většina typů půdy je vhodná pro pěstování rajčat, pokud je zajištěna dobrá drenáž. Rajčatům se nejlépe daří v hlinitopísčitých půdách, které jsou dostatečně prokypřené a mají dostatek živin. Půda by měla být neutrální až mírně kyselá, ideálně s pH přibližně 5,5 až 7,5.

Rajčata mají poměrně dobře vyvinutý kořenový systém, který může dosahovat hloubky přibližně 40 cm. Díky tomu mají střední nároky na vodu a poměrně dobře snášejí i mírně slanější půdy. Vyšší koncentrace solí však může ovlivnit velikost plodů – rajčata mohou být menší, ale často s vyšším obsahem cukrů a výraznější chutí.

Potřeba vody u rajčat se liší podle odrůdy, počasí, typu půdy a způsobu pěstování. Během vegetačního období, které obvykle trvá přibližně 150–180 dní, se celková potřeba vody může pohybovat kolem 350–400 mm.

Nejvyšší nároky na vodu mají rajčata zejména v období výsadby a při klíčení. Pokud je půda před výsevem suchá a delší dobu neprší, je vhodné ji zavlažit přibližně 3–4 dny před výsevem. Při výsadbě sazenic je vhodné dodat přibližně 10 mm vody, aby se rostliny dobře ujaly.

Četnost a množství zavlažování závisí především na typu půdy:

• Lehké půdy – mají menší schopnost zadržovat vodu, proto je vhodné zavlažovat častěji a menšími dávkami.
• Těžší půdy – zadržují více vody, proto je vhodné zavlažovat méně často a většími dávkami.

Zavlažování rajčat ve volné půdě

U rajčat pěstovaných venku závisí období zavlažování také na jejich plánovaném využití. Rajčata určená k přímé konzumaci je vhodné pravidelně zavlažovat od začátku kvetení a nasazování plodů až do konce sklizně. V našich podmínkách to obvykle znamená období od června až do začátku září, v závislosti na počasí a odrůdě.

Rajčata určená ke zpracování se obvykle zavlažují od začátku kvetení a nasazování plodů až do doby, kdy se objeví první zralé plody. Omezení zavlažování před sklizní může podpořit vyšší obsah cukrů, vitamínu C a sušiny, zároveň však může vést k menší velikosti plodů a nižšímu výnosu.

Zavlažování rajčat ve skleníku

Rajčata pěstovaná ve skleníku určená k přímé konzumaci je vhodné zavlažovat od začátku kvetení až do sklizně. U rajčat určených ke zpracování se zavlažování obvykle provádí od kvetení až do objevení prvních zralých plodů.

Ve skleníku se doporučuje zavlažovat přibližně každé 2–3 dny dávkou kolem 10–15 l/m², přičemž konkrétní množství je nutné přizpůsobit počasí, teplotě, typu půdy a velikosti rostlin.

Rajčata je vhodné zavlažovat především ke kořenům, například pomocí kapkové závlahy. Ve skleníku je důležité také správné větrání, zejména po zavlažování, aby se omezila nadměrná vlhkost a riziko vzniku houbových chorob.

1. postrekovač -ide o najobľúbenejší spôsob zavlažovania poľných plodín. Systém pozostáva z vhodne umiestnených poľných postrekovačov, ktoré zmáčajú úrodu zhora. Pri tomto spôsobe je vysoké riziko napadnutia rastlín hubovými chorobami, preto sa postrekovač odporúča používať len v ranných hodinách, aby navlhčené listy a plody mohli rýchlo uschnúť. Kropiaci systém spôsobuje straty vody závlahou medzi riadkami a bráni práci na poli počas svojej prevádzky.
2. kvapková závlaha – kvapková závlaha je najznámejší spôsob zavlažovania. Tento systém nepremáča rastliny, čím sa eliminuje riziko ich vystavenia hubovým chorobám. Jeho nepochybnou výhodou je vysoká účinnosť a schopnosť udržiavať stálu vlhkosť pôdy.Pri tomto spôsobe zavlažovania je práce v teréne možné vykonávať aj počas prevádzky systému. Dôležitou výhodou systému je možnosť kvapkového podávania tekutého hnojiva.

Na výber mame povrchovú a podpovrchovú kvapkovú závlahu.

Pre optimalizáciu systému a vysokú presnosť sa odporúča použiť kvapkovú hadicu s kvapkacími otvormi každých 20 až 40 cm, v závislosti od gravitácie pôdy (čím ľahšia pôda, tým bližšie by mali byť kvapkacie otvory. Prietok z jedného kvapkacieho otvoru by nemala byť menšia ako 1,00 l/h a stena potrubia by nemala byť tenšia ako 30 mil. Kvapková hadica by mala byť umiestnená pozdĺž jedného radu rastlín a pripevnená kolíkmi

Prietok kvapkovej hadice z jedného kvapkacieho otvoru by nemala byť menšia ako 0,75 l/h a stena pásky by nemala byť tenšia ako 8 mil. Pozdĺž jedného radu rastlín by sa mal umiestniť jeden odkvapový, kde v prípade použitia t-pásky je dovolené kanál plytko zapustiť.

Kapacita z jedného kvapkacieho otvoru podzemnej kvapkovej hadice / pásky by nemala byť nižšia ako 0,6 l / h. Hadicu sa odporúča zakopať pod zem do hĺbky približne 20 cm (ľahká pôda) alebo 30 cm (ťažká pôda). Životnosť systému sa odhaduje na 5-7 rokov bezporuchovej prevádzky. Stena hadice by nemala byť tenšia ako 12-15 mil , pričom otvory by mali byť rozmiestnené každých 20 až 30 cm. Hadica sa umiestňuje priamo pod každý rad plodín

Jednotlivé kvapkadla dávajú možnosť presného podávania vody do koreňovej zóny rastliny. Jedno kvapkadlo zvládne pomocou súpravy so 4-hadicou zavlažovať až 4 rastliny. K kvapkadlu je pripojený 5 mm konektor, za ktorým nasleduje jednoduchá, dvojitá alebo štvornásobná hadica zakončená kvapkadlom (ihlou) zapichnutým do zeme. Vďaka rozmiestnenia kvapkadla podľa potreby na hadici a individuálnemu výberu kvapkadla podľa prietoku je tento spôsob polievania najobľúbenejším spôsobom zavlažovania porastov v záhradách, črepníkoch, fóliovníkoch, ako aj v skleníkoch.

Akýkoľvek nedostatok vody vo fáze rastu rastlín môže mať za následok: opadávanie kvetov a zakrpatenie plodov a to najmä v prípade vysokej teploty vzduchu. V počiatočnej fáze rastu rýchlo rastúci koreňový systém využíva vodu uloženú v pôde, dodanú po vysadení sadeníc. Až do fázy kvitnutia by vlhkosť pôdy nemala klesnúť pod 30 % PPW. Od fázy kvitnutia po fázu dozrievania plodov by mala byť zabezpečená vlhkosť 60 – 70 % PPW. Nedostatok vody v tomto období spôsobuje najväčšie zníženie úrody.

Paradajky sú veľmi citlivé na nadmernú vlhkosť v substráte kde prebytočná voda môže spôsobiť žltnutie listov, vädnutie, spomalenie kvitnutia a rodenia a odumieranie koreňov.
Aké sú výhody použitia závlahových komponentov pri pestovaní ?
Úroda paradajok závisí od odrody a podmienok stanovišťa. Predpokladaný nárast úrod pri správne naplánovanom závlahovom systéme je približne 50 až 60 % .

Dôležitou výhodou použitia kvapkovej závlahy pri pestovaní je možnosť použitia tekutého hnojenia. Pri poľnom pestovaní paradajok je často potrebné hnojenie rastlín tekutým dusíkom. Hnojenie sa používa pravidelne každých 6 týždňov až do ukončenia rastu plodov na prvom strapci. Na hnojenie sa používajú injektorové dávkovače, proporcionálne dávkovače alebo dávkovacie čerpadlá .

1. Praskanie plodov paradajok – dôvodom praskania plodov paradajok môže byť nepravidelné zavlažovanie úrody a prebytočná voda. Nadmerné zalievanie spôsobuje, že rastliny zväčšujú svoj objem, aby doplnili nedostatok vody v pletivách. Kvôli suchej šupke a nedostatku primeranej pružnosti sa plody nedokážu prispôsobiť silnému namáhaniu, čo spôsobuje ich praskanie.

2. Ovocná hniloba na vrchu – dôvodom výskytu ovocnej vrchnej hniloby je nedostatok vody a živín. Nedostatok dostatočného množstva vody bráni dostatočnému príjmu vápnika zo substrátu, čo spôsobuje hnilobu ovocia.

3. Zlý rast, nízky výnos - je spôsobený nedostatkom vody v pôde v zóne aktívnych koreňov rastliny, t.j. v praxi príliš plytké zmáčanie pôdy.

4. Hniloba koreňov rastlín- dôvodom je nadmerné zalievanie sadeníc paradajok. Zvýšená vlhkosť v pôde spôsobuje, že substrát je menej prevzdušňovaný. Takéto prostredie prispieva k rozvoju plesňových chorôb, vädnutiu, zakrpateniu, odumieraniu rastlín.

5. Kropenie listov paradajok - nesprávny spôsob polievania - zhora - podporuje infekciu rastlín hubovými choróbmi, keď vlhkosť zostáva na listoch dlhšie ako 3 hodiny.